KATKA V AMERICE NA KONCI
ROKU 2002
HALLOWEEN
Halloween ma pro americany stejny vyznam jako pro cechy Svatek vsech svatych. Tento svatek se slavi kazdy rok 31. rijna. Datum se odviji od zacatku Keltickeho Noveho Roku, ktery zacina 1. listopadu a signalizuje prichod zimniho obdobi a s nim i "ozivovani" mrtvych. Americke deti zacaly na Halloween vybirat misto sladkosti penize do malych krabicek s oznacenim UNICEF. Tyto penize jsou posilany potrebnym detem do ruznych zemi sveta. Tato organizace byla v roce 1965 vyznamenana Nobelovou cenou miru. UNICEF je take podporovana mnoha lidmi, kteri posilaji vanocni pozdravy na UNICEF pranich. Inspiraci k temto vanocnim pranim nasla organizace v roce 1949 obdrzenim dekovneho obrazku sedmilete holcicky z Ceskoslovenska, ktere tato organizace pomohla.
Obchody v USA v obdobi Halloweenu jsou primo preplnene ruznymi kostymy, umrleckymi maskami a jinymi hruzne vypadajicimy predmety. Clovek tam muze najit vydloubnute oci nalozene v lahvi od okurek, usekle ruce a nohy, a naplnene vany cervenou barvou z nichz couhaji lidske koncetiny. Proste cim strasidelnejsi a ohavnejsi tim lepsi. Lide si vyzdobuji sve zahrady polystyrenovymi hroby a do oken a pruceli domu si vesi obrovske pavuciny s obrovskymi povouky. U dveri je postaveno nekolik dyni, ktere jsou nekdy osvetleny. Studenti si kupuji ruzne masky a kostymy, aby mohli vyrazit do ulic a pobavit se. Deti chodi od domu k domu obleceni do masek a dostavaji od dospelych bonbony a jine sladkosti. Sladkosti, cokolady a bonbony se rozdavaji i ve skolach vcetne univerzit. Ucitele zasypavaji sve zaky ruznymi pamlsky a chodi obleceni v maskach, tentokrat jiz ne v tak hruznych.
Rozhodla jsem se studovat anglictinu a to na Texasske univerzite. Texasska univerzita je druha nejvetsi univerzita ve Spojenych Statech a je umistena jako 16 nejlepsi ve vzdelavani svych studentu. Univerzita tvori spolu s Capitolem temer cele centrum Austinu. Snad proto je v Austinu tolik mladych lidi. Cele me studium zacalo zapisem. Po prichodu do jedne s padesati budov univerzity si me hned vyfotili a zaregistrovali. Potom se me ujala jedna ucitelka a snazila se mi vysvetlit vse co me ceka a nemine. Zaridila jsem si studentskou kartu, zjistila autobus kterym budu jezdit do skoly, nebot parkovani je nejvetsim problemem skoly a celeho Austinu vubec. Univerzita ma sve autobusy, ktere se deli do urcitych tras, interval jizd se pohybuje mezi 5-10 minutami. Uvnitr autobusu jsou podel oken zavesena lanka, za ktere se musi zatahnout, kdyz chce clovek vystoupit. Az ridic zastavi a otevre dvere, teprve potom studenti vstavaji a vystupuji. Jen ja jsem se z pocatku potacela v jedoucim autobuse nekolik metru pred zastavkou. Neni zadnym prekvapenim, kdyz si ridic povida se studenty nebo si cte pri jizde noviny. Tento jev me cinil znacne nervozni. Kazdy kdo vystupuje z autobusu podekuje ridici. Nekdy jsem dekovala i Bohu, ze jsme dobre dojeli, zejmena, kdyz ridil soumen, ktery si asi pletl cestu s plochou drahou.
Soucasti vstupu do
skoly je spoustu testu, ktere zaberou cely jeden den. Se zacatkem kazdeho
semestru se tyto testy opakuji. Podle vysledku je studet zarazen do prislusne
tridy. Treti den se venuje projizdce a vyletu po Austinu pro nove studenty.
Ucitel ukazuje nejzajimavejsi mista a nevynecha ani slavne hospody, bary a
nejvice rusnou ulici s bohatym nocnim zivotem 6th.
Ucitele si vedou individualni zaznamy o kazdem studentovi a na zaklade toho
studenti dostavaji ulohy, vetsinou i individualni. Casto se take stava, ze
ucitel zustava se studentem po hodine ve tride a procvicuji veci, ktere
studentovi nejdou. Vetsinou se to tyka vyslovnosti a gramatiky. Ucitele si
delaji specialni pripravy na kazdou hodinu. Jejich pracovni doba je od 8 do
17.30 hodin. Ve skole jsou studenti hodnoceni procentualne, minimalni procento
pro jednicku (v USA "A") je 95%. Dochazka je evidovana take velice
prisne a uvadi se na vsech papirech, ktere student dostane po ukonceni kazdeho
semestu. Konecne hodnoceni se neprovadi pouze znamkou nebo pismenem ale take
slovne. Obvykle ucitel napise odstavec o studentove studiu.
Tridy jsou po 12 lidech z celeho sveta. To umoznuje dozvidat se zajimave
informace a poznavat cizi zeme a odlisne kultury.
CO V CECHACH NAJDETE A V AMERICE NIKOLI
Po urcite dobe stravene v Americe jsme prisli na veci, ktere nam tady chybi. Jako prvne jsme pocitili nedostatek v ruznych cukrovinkach. Hlavne: Tatranky, Fidorky, Margotky, Krupici, cokolady Orion, Kofily, boruvkove knedliky a rumove pernicky a pralinky. Nekterym chybi tvaruzky, ceske pivo a utopenci. Americke sladkosti se nedaji jist, vetsinou je vsude pridano o polovinu vice cukru nez je normalni, coz cini sladkosti nepozivatelne. Nakonec jsme nasli reseni a zacali jsme kupovat svycarske cololady, ale ty jsou tady velice drahe. Dalsi nedostatek je v mineralnich vodach. Kolikrat si povidame jak bychom si dali Matonku nebo Magnesii. Diky rodicum, kamaradum a jejich zasilkam mame houby, ceske koreni Podravka, vanilkovy cukr, detskou krupici a take vysnene vyrobky cokoladoven Orion.
PLACENI ZA PARKOVANI
V Texasu i v jinych statech USA muze clovek najit ruzne druhy parkovacich hodin a ruzne zpusoby placeni za parkoviste. Bud jsou instalovany parkovaci hodiny do kterych se hazi mince, nebo se u zavory vezme listek a pri odjezdu se zaplati. Nejpodivuhodnejsi zpusob parkovani s kterym jsme se setkali byl system vtlacovani papirovych bankovek do otvoru asi 10x2mm. Smyslem je, stocit papirovou bankovku na co nejmensi a zaroven nejplochsi tvar a zasunout do oneho otvoru. Na pomoc je po stranach zaveseno tzv. stouchadlo, kterym se bankovka popostrkuje vpred do okamziku nez zmizi v cerne skrince. V lepsim pripade muze clovek pouzit ctvrtaky, ktere obvykle u sebe nenajde. Parkovani ve dnech svatku a vikendu je zdarma i na mistech na kterych se obvykle musi platit. Nejdrahsi parkovani je v centrech mest a na letistich. Celkove vzato, za parkovani se plati vic nez za benzin. Jedna nadrz benzinu se rovna ctyrem hodinam parkovani v garazi na uzemi univerzity.
VANOCE V TEXASU
Narozdil od nasich zvyklosti, Vanoce pro americany zacinaji prvni den v prosinci. Domu si prinesou vanocni strom a ozdobi ho vselijakymi dekoracnimi ozdobami. Stomecky lze koupit vsude, i na mistech kde spis rostou palmy. V nekterych mestech umelec nastrika vanocni stromecek ruznymi barvami dle vyberu: cervena, fialova, zlata, stribrna. Cim vice barev, tim lepe. Samozrejme na zadnem americkem stromecku nesmi chybet narodni vlajka. Na krbech jsou zaveseny barevne ponozky se jmeny vsech clenu rodiny vcetne domacich zviratek. Domy jsou vyzdobene blikajicimi zarovkami, ktere tak vytvareji obrysy stitu a strech. Kolem stromu se pasou osvetlene umelohmotne srnky. Sem tam se jeste povaluji dyne z Halloweenu. Na kufrech od aut jsou pripevnene velke cervene masle a ty vetsi SUV auta s sebou vozi i cele vanocni vence. V Americe na Vanoce musi proste vsechno svitit, blikat a cinkat.
Santa Claus nebo Papa Noel prichazi v noci z 24. na 25. prosince, kdyz deti spi. Rano nachazeji a rozbaluji darky, o ktere si napsali. Jen v nekterych rodinach se hromadi darky pod stromeckem postupne, jak je nakupuji, od zacatku prosince. 26. prosince Vanoce konci, vse uticha, vyzdoby se pomalu sklizeji a vetsina stromecku leti do popelnic.
K tradicim v Americe take patri predvanocni cinnost charitativnich organizaci. Pred obchodnimi domy stoji muzi a zeny, a zvonky upozornuji kolemjdouci, ze by meli prispet alespon malou castkou na bezdomovce a chude spoluobcany. Obchody jsou zaplnene nakupujicimi lidmi a na prilehlych parkovistich vznikaji zacpy.
AMERICKE VANOCNI CUKROVI
Americke zeny vetsinou nepecou, nevari a nesmazi. K tomuto obrazu je prispusoben i vanocni sortiment potravin a polotovaru v obchodech. Lide prinesou z obchodu zmrazene vykrajene linecke testo, rohlicky a jine cukrovi. Doma vlozi takto pripravene cukrovi do trouby nebo mikrovlnky a upecnou. Po vytahnuti cukrovi je posypou nekolika milimetrovou vrstvou cukru nebo postrikaji barevnymi spreji a je napeceno. Jednoduche, bezpracne, ale nepozivatelne...
V Americe se pro potraviny nechodi, ale jezdi ruzne velkymi auty. Pred kazdym obchodem je obrovske parkoviste, kde obcas nelze najit prazdne misto, nekdy take vlastni auto. Duvod neni kradez auta, ale rozsahlost a velikost parkovacich ploch. Pokud si clovek nezapamatuje kde zanechal sve auto, muze stravit hledanim i dve hodiny. Na techto velkych parkovistich jsou vetsinou auta pod dozorem specialnich hlidek. Otevreno je kazdy den, v nekterych obchodech i 24 hodin dene. K dispozici jsou hluboke nakupni kose, ktere obcas svou kapacitou nedostacuji. Potraviny jsou rozdeleny do ruznych oddeleni. Zelenina byva kropena studenou vodou a ochlazovana aby nevadla a vypadala cerstve. U pultu s masem nabizi prodavaci, odeni od hlavy az k pate, ruzne masa a uzeniny na ochutnani. Salam si muzete koupit na pocet platku a urcit podle stupnice 1-10 hrubost kazdeho platku. V boxech na mlecne vyrobky napocitate nejmene 50 druhu ruznych syru, masel a mlecnych vyrobku. Mleko se kupuje na galony, maso na libry a meri se v palcich, loktech a stopach. Sortiment potravin je velky; clovek tak muze ujit v jednom supermarketu az 2 km. Soucasti obchodu s potravinami jsou i oddeleni s domacimi potrebami, papirem, drogerii, pracovnim naradim, novinami, oblecenim a kvetinami.
U vchodu do supermarketu nebo v novinach si mohou americane najit kupony,
zajistujici slevy na vybrane druhy zbozi. Obcas tyto slevy usetri pri jednom
nakupu az 5-10, nekdy i vice dolaru. Prodavaci, doplnujici vyprazdnene
regaly stale komunikuji se zakazniky a ochotne jim pomahaji najit ruzne veci.
Velkou vyhodou a jedinecnosti nakupu v Americe je moznost otevrit krabici s
vybranym zbozim a podivat se na nej zblizka. Nikdo vam nic nerekne a klidne
muzete polozit otevrenou vec zpet do regalu. Samozrejme to plati jen pro
nektere zbozi. Nebo v pripade ze mate zizen nebo hlad je povoleno si otevrit
lahev z vodou nebo Coca-colou a konzumovat jeste pred zaplacenim. Pri velkem
nakupu a rozsahlosti obchodu prijde nejaky napoj k dobru. Dalsim
prekavapenim pro lidi z Evropy je zpusob reklamace, vymeny nebo vracni koupeneho
zbozi. Tak napriklad, koupite-li si saty a druhy den se vam nelibi, klidne
muzete jit zpet do obchodu a vratit je. Nikdo se vas na nic nebude ptat a bez
problemu vam saty vezmou zpet a na ucet poslou penize. Pokud se vam neco nezda
na vasi pasce, vetsinou je problem okamzite vyresen. A pri chybe prodavace,
dostanete na danou polozku 50% slevu. Parkrat se mi stalo, ze prodavac nevedel
kolik stoji celer a natypoval castku, kterou jsem mu rekla a to bez overeni.
Jina prihoda byla s kvetinama. Jeden den jsem koupila kvetiny za $5.58 a
druhy den mi za ty stejne nauctval prodavac $12. Kdyz jsem mu rekla, ze s cenou
nesouhlasim a uvedla mnou navrzenou cenu kvetiny, natypovanou castku zrusil a
verohodne znovu zapocital kvetiny za $5.58.
Potraviny se v USA deli na potraviny bezne a na potraviny vypestovane bez
obsahu ruznych chemickych latek, hormonu a antibiotik (organic). Tyto potraviny
jsou pestovane farmari na farmach, kteri zarucuji jejich nejlepsi kvalitu,
casto i vzhled. Patri zde hlavne maso, mlecne vyrobky, zelenina, ovoce, mouka,
lusteniny, kosmetika a jine druhy potravin. Takto vypestovane potraviny
se stali velice popularni, ale jejich cena je az trikrat vetsi, nez u potravin
pestovanych beznym zpusobem.
Prodavaci u pokladen scitaji jednotlive polozky pomoci pocitace a dokonce
zbozi, ktere je na vahu zvazi. Vsechny ceny jdou bez dane, ktera je
nakonec pripocitana k celemu nakupu. Velice zridka se stava, ze nektere
obchody nabizi vikendy bez dani. Opravdu zaplatite a na listku se neobjevi 8%
dan. Platit se muze penezmi, seky nebo kartami. Casto prodavaci u pokladen s
vami hovori o vasem dnu a jestli ve vasem preplnem kosiku neco nechybi. Za
pokladnou stoji jiz dalsi zamestnanec a vsechen vas nakup vzorne sklada do vami
vybrane plastove nebo papirove tasky. V pripade, ze pozadate o zavezeni nakupu
do auta, prodavac vam vyhovi. Nakup priveze k autu, nalozi ho do zavazadloveho
prostoru, popreje hezky den a vraci se zpet s prazdnym vozikem, aby poslouzil
jinemu zakaznikovi. Tutu cinnost vetsinou vykonavaji studenti, aby si
privydelali na sve studium.
Mezi dalsi popularni druh obchodu patri Mall. Mall je slozen z nekolika desitek
malych obchodu, a to bud pod jednou strechou nebo na ulici. Mall na ulici je
levnejsi, protoze zakaznici musi prechazet mezi jednotlivymi obchody venkem a
mohou zmoknout. V Mallu pod strechou zakaznik zmoknou nemuze a ta k ceny byvaji
vyssi.
V americkych obchodech plati heslo: Nas zakaznik, nas pan. A to plati do
dusledku, hlavne diky silne konkurenci.
PRIBEH O COCA-COLE
Cely pribeh o Coca-Cole, nejznamejsim napoji na celem svete, zacal v Atlante, hlavnim meste statu Georgia. Dne 8.kvetna 1886 prisel chemik Dr. John Pemberton do lekarny a nabidl svuj vynalez k prodeji. Podle hlavni prisady Coca-cola, dostal napoj sve jmeno. Lide sice limonadu nakupovali, ale velky zajem nebyl. Za prvni rok prodali jen trinact lahvi Coca-coly, jeden kus za pet centu. Dva roky pote, co Dr. John vynalezl tento napoj, zemrel, aniz by se dozvedel jak uspesny napoj vlastne vynalezl. Jeden obchodnik Asa, koupil ve spravnou dobu Coca-Colu v hodnote 2.300 dolalru a vse vsadil na reklamu. Jeho volba byla absolutne spravna. Jiz za sedm let se prodaval napoj ve vsech statech USA. Reklama byla k videni uplne vsude. Druha svetova valka zaznamenala rust slavy Coca-Coly vzhledem k postupu americkych vojaku. Vojaci byli tou nejlepsi reklamou pro Coca-Colu v Evrope. Postupne si tento napoj ziskaval cely svet. Puvodni recept je prisne hlidany v nedobytnem trezoru v Atlante. Jen nekolik lidi zna tento recept a to jen jeho cast. Coca-Cola prinasi zisk asi 10 miliard dolaru rocne a to i pres nebezpeci tloustnuti a kazeni zubu.
RODINA
Z televiznich filmu a reklam je typicka americka rodina predstavena jako maminka, tatinek a prinejmensim tri deti. Maminka zustava s detmi doma, aby se plne mohla venovat vyvoji a vychove svych deti a tatinek zajistuje svou praci financni stranku rodiny. Vsichni jsou stale pohromade, smeji se, chodi spolecne s detmi na hriste a hraji ruzne hry. Ve skutecnosti takto fungujicich rodin v USA je skutecne malo. Jeden z nekolika duvodu je vysoka rozvodovost. Lide se naucili resit sve problemy rozvodem, obvykle bez snahy najit reseni vznikleho problemu. Casto se clovek muze setkat s rozvedenym otcem, ktery vychovava tri deti nebo svobodnou maminkou. Dalsi duvod, proc se rodice nemohou plne venovat vychove deti, je stale zvysujici se zivotni naroky a americane neradi ztraceji pohodli a uskromnuji se. Rodice odejdou ranno do prace a casto se vraceji az pozde odpoledne. A kdo pecuje o jejich deti? Prece popularni au-pair nebo-li nanny. Zeny po porodu mohou zustat doma se svou ratolesti pouze 20 dni, to je dovolena a nemocenska dohromady, potom musi zpet do prace. Samozrejme je to volba kazde americke zeny, zda se stane "full-time mother" (matka na plny uvazek), nebo nadale pokracuje ve svem zamestnani.
V rodinach je na deti kladen duraz na sobestacnost, protoze divky vetsinou odchazeji z domova ve 21 letech a kluci v 18 letech. Duvod odchodu z domu neni jen studium, ale take pracovni prilezitost nebo svatba. Bohuzel, timto odchodem deti z domova do vzdalenych statu konci castejsi navstevy rodiny. Mnohdy se setkaji pouze trikrat za rok a to na Vanoce, Den dikuvzdani nebo na Den nezavislosti. Jejich komunikace probiha pres telefon, e-mail nebo dopisy. Nutno je take dodat, ze pouta mezi rodici a detmi nesou prilis silna. Odchod z domova je proste normalni spolecensky akt, ke kteremu jsou deti vychovavany.
Americke rodiny v Texasu obvykle ziji v rodinnych domcich ruznych velikosti. Panelakove domy tady neexistuji, misto nich se stavi velike komplexy apartmentu, ktere obvykle slouzi k bydleni na prechodnou dobu. Dalsim zpusobem bydleni jsou domy na koleckach, ktere si mohou lide prepravit na misto, kde je jim nabidnuta prace. V tomto pripade se vetsinou jedna o chudsi populaci. Velikost a lokalita domu zalezi na financnim a spolecenskem postaveni kazde rodiny. Nektere domy maji bazen, jine jsou lokalizovany primo v oblasti golfoveho hriste nebo parku. Trh s domy a statni nizkourokove pujcky zajistuji, ze koupi domu si muze dovolit temer kazda americka rodina.
SVATKY V USA
Pri pohledu do
americkeho kalendare muzeme najit spoustu rozmanitych svatku oslavujicich
temer vse. 2. unora se slavi tzv. Groundhug day, kdy se vypousti svist z
klece, a podle smeru jeho behu se urcuje jak dlouha bude zima.
K dalsim popularnim svatkum patri Valentyn s obchody zaplnenymi velkymi
cervenymi srdci. Samozrejme v kalendari nechybi Velikonoce, ktere jsou
pojaty jinym zpusobem, nez v Cechach. Na vsech mistech jsou videt zajici a
vajicka. Na Velikonocni den deti hledaji na zahradach a v parcich skryte
vajicka a jine pamlsky. Pri pokusu vysvetlit americanum ceske velikonocni
tradice, jsme se setkali s velikym nepochopenim, zvlast u pouziti pomlasky.
Vetsina vzala tuto skutecnost jako nerovnopravnost zen nebo sexualni haraseni.
Americke zeny by jiste vysoudili mnoho penez od muzu, kteri by pouzili pomlasku
spravnym zpusobem.
I kdyz americane radi slavi a poradaji party, v kalendari nenajdete jmeniny.
Snad proto, ze v jeden den by muselo mit svatek alespon 10 lidi. Radeji hledaji
jine prilezitosti k oslave jako je: Administrativni den, Den dedecku a babicek,
Den otcu a matek, Den vlajky, Den prace, Kolumbuv den, Sefuv den,
Den veteranu nebo Halloween.
Avsak nejkrasnejsim a zaroven i nejoblibenejsim svatkem v USA je Den dikuvzdani. Poprve byl tento svatek slaven v roce 1621 anglickymi uprchliky. Prvni rok pobytu na americkem uzemi zvanem Nova Anglie, zemrelo mnoho pristehovalcu hladem a zimou. Na pomoc hladovejicim uprchlikum prisli tamni obyvatele, snad indiani, kteri jim prinesli maso (krocana) a take obili. Pristehovalci zacali obdelavat pudu a pestovat obili. Na pocest prvni uspesne a hojne sklizne, jako diky za bozskou prizen, se slavil Den dikuvzdani. Od te doby se slavi tento svatek kazdy rok koncem listopadu. Nejdulezitejsim a take nejtypyctejsim znakem svatku je to, ze se rodina sejde u prostreneho stolu jehoz dominantou je krocan ruznych velikosti. Pred kazdym jidlem vestinou nechybi motlidba.
Nemene vyznamny den pro Ameriku je Den nezavislosti. 4.cervence 1776 podepsalo
13 kolonii Deklaraci nezavislosti a tim zalozili Spojene staty. Postupne se k
ni pridavaly dalsi, az do poctu 50. Proto se americka vlajka sklada z 13
vodorovnych pruhu a 50 hvezd. Peticipe, naprosto stejne hvezdy symbolizuji
stejna prava a povinnosti vsech statu USA bez rozdilu velikosti a bohatstvi
zeme. Ve dnech, kdy Amerika slavi Den nezavislosti, je zaplnena vlajkami.
TEXAS
Hlavni mesto je Austin. Dominantou texasske vlajky je velka bila hvezda v modrem poli, proto se Texasu rika Stat osamele hvezdy. Vsechno je v nem velke, vcetne statnich hranic. Texas se stal druhym nejvetsim statem USA, hned po Aljasce. Samotny Texas zabira plochu vetsi nez Francie, ale Aljaska je dvakrat vetsi nez Texas. Ve State osamele hvezdy se vyrabi nejlepsi kovbojske boty v Americe, tezi ropa, poradaji rodea, pestuje se spenat a hokejovy tym z Dallasu je jednim z nejuspesnejsich tymu v historii. Horka krev a snadna dostupnost zbrani vytvorili o Texasu domenku lidske strelnice. Jen v Hustonu je rocne zastreleno 750 lidi. Na uzemi Texasu se spanelsky jazyk vyskytuje stejne tak hojne jako anglictina se silnym texasskym prizvukem. Naucite-li se rozumet texasske reci, britska anglictina se stane naprosto prehlednym jazykem. Texas se stal 28. statem USA v roce 1845.
Heslo Texasu: PRATELSTVI
Strom: PEKANOVY ORECH
Kvetina: BLUEBONNET (modre zvonky)
Ovoce: CERVENY GRAPEFRUIT
Hmyz: MOTYL
Zvire: PASOVEC, DLOUHOROHY SKOT (LONGHORN)
Hudebni nastroj: KYTARA
Rostlina: OSTNATY HRUSKOVITY KAKTUS
Sport: RODEO
Zelenina: CERVENA SLADKA CIBULE
Hudba: COUNTRY
RESTAURACE
Restaurace jsou v USA velice popularni mista, nebot americane doma nevari a tak se radi stravuji venku. Na jednom rohu tak stoji ctyri nebo pet restauraci vedle sebe, ktere jsou vetsinou plne. V pripade ze neni volne misto, clovek obdrzi cislo nebo paeger a az na nej dojde rada, dostane signal vybizejici k navratu do restaurace. O vikendech jsou cekaci doby az 1 hodinu. Jidlo se objednava klasickym zpusobem a plati se pred odchodem z restaurace. K castce, kterou cisnik prinese na ucte se povinne pripociava tip 10 -15%. Tato castka nalezi personalu, ktery vas obsluhuje. Pokud je zakaznik nespokojeny, muze dat cisnikovi mensi tip a tim da najevo svou nespokojenost. Ve vetsine restauraci jsou tipy jedine penize, ktere slouzi k vyplatam zamestnancu. Typicky americky zpusob placeni je ponechani prislusne castky na stlole a opusteni restaurace. Podotykam, nikoho nenapadne tyto penize ze stolu vzit. Presvedcila jsem se o tom v jedne restauraci, kdy na vedlejsim stle lezelo pohozenych 45 dolaru asi 15 minut. Kolem tohoto stlou proslo nejmene 10 lidi. Jedinecnosti americkych restauraci je automaticke dolevani nealkoholickych napoju. Cisnici stale chodi a dolevaji prazdne sklenice napoji, dle vlastniho vyberu (az na mineralni vody, ktere jsou velice vzacne). Dolevani je samozrejme zdarma. Nektere restaurace nabizi jako bonus svym zakaznikum neomezene mnozstvi zmrzliny, kterou si mohou natocit pri odchodu z restaurace. Oblibenym stylem restauraci jsou bufety "All you can eat" (vsechno co muzes snist), kde zakaznik zaplati pevnou cenu a sni tolik jidla kolik chce. Vetsinou se ceny pohybuji od 5-10 dolaru za jednoho cloveka. Mnohdy zalezi, zda se jedna o obed nebo veceri. Vecere byvaji obvykle drahzsi. Dalsi vyhodou americkych restauraci je moznost zabaleni zbyleho jidla do specialnich boxu, ktere si muze zakaznik odnest domu. Pri objednani alkoholu se musi zakaznik prokazat, ze je mu 21 let, jinak zadny alkohol nedostane, tyka se to i piva.
JIDLO
Dopatrat se v
Americe puvodniho jidla je naprosto nemozne z duvodu velkeho mnozstvi ruznych
narodu.
A tak nezbyva nez konstatovat, ze nejamerictejsi jidlo je hamburger, i kdyz
jeho puvod je nemecky. Samozrejme vas kazdy american bude presvedcovat o tom,
ze hamburger je typicky americke jidlo. Prvni hamburger byl pripraven a
podan v roce 1948 v Kalifornii bratry Richardem a Macem McDoonaldy. Dnes
McDonald znamena rychle obcerstveni ve vice nez 60 zemich sveta. Paradoxem
celeho pribehu zustava, ze nazev Mc Donald se uz od roku 1961 neodviji od jmen
puvodnich zakladatelu, ale od zcela jineho cloveka, puvodem cecha
zijiciho v Chicagu. Ten koupil napad i nazev od bratri McDonaldovych a
rozsiril rychloobcerstveni do dalsich zemi. Tento styl jidla se stal v USA
velice popularni a nasel si mnoho dalsich nasledovniku a konkurentu. Mezi ne
patri Burger King, Wendy's, KFC, Pizza Hut, Domino Pizza nebo Wataburger.
Vsechny tyto spolecnosti svadeji kruty boj o zakazniky a tak kazdy den v
televiznich reklamach jsou poutave ukazky na pripravene hamburgery s Coca-colou
zdarma. Spolecnosti s vyrobou pizzy soutezi, jak nejlepe vyhovet zakaznikovi a
umoznit mu co nejvetsi pohodli. Diky tomu si muze clovek objednat pizzu
telefonem nebo pres internet s donaskou primo do domu.
Parametry pizzy lze navolit prehlednym zpusobem pomoci roletovych meny na
internetove strance. Potom staci zadat cislo kreditni karty (pokud mozno sve
vlastni) a kliknout na tlacitno "submit". Staci dvacet minut a
poslicek s pizzou klepe za dvermi a vytahuje z tepelne izolacni tasky krabici s
objednanou pizzou. Mimochodem, mnoho americanu zastava nazor, ze pizza je
stejne tak puvodem z ameriky jako hamburger. Nema cenu se s nimi hadat,
zvlast kdyz vam reknou ze Clinton je prasek na prani a na Severnim polu
zije Santa Claus.
HROMADNA DOPRAVA
Absolutne nepostradatelnou veci pro americana je auto. Sve vlastni auto ma temer kazdy dospely american a neni zadnym prekvapenim, kdyz stredoskolaci jezdi do skoly ve svem aute, ktere obdrzeli od svych rodicu k 16 narozeninam. Mladsi zacci vyuzivaji skolni zlute autobusy, ktere kazdy den zastavuji ve stejny cas na urcenem miste. Rodice tento autobus plati zvlast a pri nedochvilnosti ditete skolou povinneho musi zaplati pokutu. Ty stastnejsi deti vozi do skoly rodice a odpoledne je vyzvedavaji. Slovo stastnejsi je pouzito umyslne, nebot po vlastni zkusenosti s jizdou ve zlutem autobuse jsem se ptala, za co me postihl takovy trest. Jedina a nedostatecne fungujici mestska hromadna doprava se jmenuje METRO. Bohuzel, neda se vyuzivat k beznemu dennim uziti, nebot jeji pomalost, nestalost, caste zacpy a velke vzdalenosti vedou k tomu, ze ctvrtinu sveho zivota by clovek stravil v autobusech. Jine dopravni prostredky v Austinu neexistuji, to jen nektera mesta jako Chicago, Boston nebo New York maji metro nebo tramvaje. Jizda vlakem se v Texasu povazuje za prepychovou vec. Vlaky patri k nejdrahzsim dopravnim prostredkum hned po letadlech a jejich sluzeb je vyuzivano jen zridka. Z toho plyne, ze Amerika potrebuje auta a auta potrebuji Ameriku. Velke zasoby ropy a nizka cena benzinu zajistuje dostupny provoz auta. Proto neni prekvapenim, ze galon benzinu je levnejsi nez galon pitne vody.
AUTA V AMERICE
Zivot bez auta
v Americe je pro mnoho lidi absolutne nepredstavitelny. Denne se prohani po
sirokych cestach tisice nejruznejsich aut. Nejvetsi auta vlastni starsi lide,
casto se jedna o obnovene modely kridlovych korabu znamych ze starych
americkych filmu jako je treba Pomada. V roce 1896 zacal v Americe Henry
Ford s vyrobou svych aut. Brzy se Fordy rady T rozsirily do cele Ameriky
a dodnes Ford patri k nejvice viditelnym autum s objemem motoru obvykle
zacinajicim na 2,5 l. Americani jsou hrdi na sveho Forda, i kdyz nepatri k
nejlepsim a nejspolehlivejsim automobilum. K dalsim rozsirenym autum
patri Chevrolet, Dodge, Jep, Honda, Toyota nebo Nisan. Mene viditelne znacky
jako Volvo, Porsche, Jaguar, Mercedes, BMW a Lexus patri k prestiznim
autum v USA. Americke auto Saturn se jeho vyrobou podoba Trabantu, nebot
vetsina jeho karoserie je z plastu.
Maly japonsky nebo americky vuz stoji $ 10.000 - 20.000, auta stredni tridy
(Acura, Accord) se pohybuji v cenovych relacich mezi $ 20.000 - 30.000.
Luxusni americke auto nebo vetsi evropske auto stoji $ 30.000 - 50.000.
Milovnici Mercedesu 500 by si meli pripravit $ 80.000.
POJISTENI AUT
Koupit auto v USA neni zadny problem, staci mit alespon $1000 na akontaci a jeste v ten den, kdy se jdete podivat na auto v nem muzete odjet. Mesicne potom platite splatky bance, ktera za vas auto zaplatila. Ovsem tim nekonci vydaje tykajici se auta. Dulezitou kazdorocni procedurou je registrace auta, ktera se pohubuje kolem $30 - 70. Postou prijde sek, ktery se zaplati a priblizne za tyden za zaplacenym sekem prijde v obalce nalepka, ktera se lepi na predni sklo auta. Vedle registracni napeky musi byt nalepka STK, ktera se provadi u vsech aut kazdy rok, vcetne novych. STK stoji priblizne $12 a lide jezdi kontrolovat sva auta behem polednich prestavek v praci. 30 minut staci na to, aby technici zkontrolovali svetla, brzdy, pneumatiky a take v Texasu velice "dulezite" sterace. Mereni emisi se v Texasu neprovadi vzhledem k tomu, ze lide kazdych pet let kupuji nova auta. Posledni a zaroven nejdulezitejsi platba za auto je pojisteni. Pojisteni se sklada z povinneho ruceni a z havarijni pojistky, ktera je dobrovolna. Vyhodou povinneho ruceni je, ze se muze platit mesicne. Ceny se lisi podle pojistovacich agentur a dokonce u stejnych agentur ruzni agenti maji ruzne vyse cen. Prumerne mesicni castka na povinne ruceni je $50. Vyse povinneho ruceni se take odviji od veku ridice, delky zkusenosti s rizeni motoroveho vozidla, pocet prestupku a zaplacenych pokut a to i za parkovani. Vetsinou po trech letech od obdrzeni ridicskeho prukazu vyse povinneho ruceni rapidne klesa a to i o jednu polovinu. Samozrejme clovek nesmi mit zadny skraloup ve sve ridicske historii. Zadne prestupku, havarie, spatne parkovani nebo alkohol. Mozna se nekomu zda, ze to s tim placenim za auto neni az tak hrozne, ale pri vynasobeni trojkou se clovek dopatra ke zdrcujicimu cislu. Proc trojkou? Prumerna americka rodina vetsinou vlastni tri auta.
(Katka2002)